Maják na tom útesu.. vlna za vlnou se tříští o útes.. maják svítí bez ohledu na sílu příboje... je to JEDNO, v sobě ukotvené, neměnné, krásné a jisté... Mír v nás všech!
Sražena na kolena a pak zašlapána do hlíny... jistá si byla sama sebou, že projde každou změnou... uchovala v sobě to co zřela a to bylo to jediné, co měla...